Kukuřice cukrová

Kukuřice je známa jako plodina asi 2500 let, byla to nejrozšířenější rostlina předkolumbovské Ameriky, v Peru a Bolívii. Kukuřice cukrová (Zea mays var. saccharata) je mladší, známe ji teprve od 18. Století.

Jako zelenina se používají mladá nezralá zrna v mléčně voskové zralosti, tj. Měkká, snadno promáčknutelná nehtem.Kukuřičná zrna se mohou používat i syrová. Zvláště v Americe jsou oblíbena mražená nebo konzervovaná zrna, v posledních letech jsou k dispozici také u nás. Kukuřice cukrová se dá v našich podmínkách pěstovat v teplejších oblastech, v chráněných polohách, na zahrádkách. Má však delší vegetační dobu než ostatní typy, jejichž palice do délky 10 cm se dají také využít jako zelenina.

Mladá zrna kukuřice mají téměř 20% sacharidů, dále bílkoviny, tuky. Má poněkud vyšší energetickou hodnotu. Z minerálních látek má nejvíce draslíku, fosforu a vápníku, hořčíku, dále železo, zinek, měď a mangan a nepatrně sodíku. Vitaminy není obzvlášť bohatá, obsahuje asi l2 mg vitaminu C ve 100 g , vitaminy Bl, B2, něco niacinu, některé vitaminy B chybějí. Obsahuje i pektiny podporující zažívací proces a dobrý stav cév.

V kuchyni se používá hlavně tepelně upravená, ve směsi s hráškem, karotkou, paprikou, fazolkou do polévek, příloh, salátů, zeleninových pokrmů aj. Nabízíme předpis z australské kuchyně na zeleninový salát s brambory. Asi l kg vařených brambor nakrájíme na kostičky, smícháme s šálkem sterilovaného hrášku a l - 2 šálky vařených (sterilovaných) kukuřičných zrn. Přidáme svazek ředkviček pokrájených na plátky, sůl, pepř. Promícháme zálivkou z l/2 šálku bílého jogurtu (zakysané smetany), l/2 šálku sójové majonézy, 2 lžic citrónové šťávy, lžičkou hořčice a l/2 šálku krájené petrželky. Vše promícháme a vychladíme. Australané ještě přidávají lžíci čerstvé sekané máty nebo bazalky.

Kukuřice setá

je kulturní plodina domestikována Indiány. Přesné místo její domestikace se nachází někde mezi Mexikem a Peru. Vyvinula se tam z divoce rostoucích forem řídkoklasé pšenice a dodnes zůstává jednou z největších záhad genetiky. U kukuřice totiž nejsou známy žádné mezistupně mezi divokou formou a kulturní plodinou (její vyšlechtění muselo být rychlé někdy mezi lety 4000 a 3000 p. N. L.). V současnosti bez zemědělství není schopna tato plodina samostatné existence. Kukuřice je zdrojem pektinů, které podporují trávicí procesy v našich útrobách a pomáhají udržovat střeva zdravé a čisté. Množství vitamínu B1 má blahodárné účinky na mozek a nervy. Konzumací kukuřice přispíváme k odbourávání stresu v organismu i k posílení vlasů a pokožky. Kromě toho obsahuje ve větších množstvích než jiné rostliny hořčík, draslík, fosfor, mangan, vápník a zinek. Má omlazující účinky, podporuje krvetvorbu, odstraňuje nedostatek libida a impotenci. Kukuřice podporuje krvetvorbu a okysličování buněk.