Červená řepa

Červená řepa (Beta vulgaris var. crassa) je příbuzná cukrovce, mangoldu. Byla známa už ve starověku, pochází ze severního pobřeží Středozemního moře. Nejvíce se pěstuje ve východní Evropě a USA. Existují rozmanité typy - červené, s červenými a bílými kruhy, bílé a žluté. Nejkvalitnější jsou červené. Jsou i různé tvary - ploše kulovité, kulovité, válcovité.

Červená řepa obsahuje menší množství kyseliny šťavelové, proto pozor u nemocných močovými kameny. Z cukrů (má jich od 2 - 12%) je poměrně mnoho sacharózy - proto menší dávky řepy u diabetiků. Obsahuje také mnoho pektinu, který podporuje vylučování cholesterolu, olova i radioaktivních látek. Má vyšší obsah bílkovin (l - 3%) s cennými aminokyselinami prospívajícími metabolismu mozku.Betain působíprotiskleroticky a chrání játra. Vitamínů nemá mnoho - asi 15 mg vitaminu C, málo karotenu, dále vitamin Bl, B2. Obsahuje však barviva (antokyany - červené) prospěšná proti vysokému tlaku krve, pro pevnost kapilár. Řepa je bohatá na draslík a hořčík - proto je vhodná při ateroskleróze, vysokém tlaku, při nemocech srdce a krevního oběhu. Má velmi vysoký obsah železa - nejvíce ze zelenin, také mědi, takže je prospěšná pro tvorbu krve. Obsahuje spoustu mikroprvků - jód, mangan, obsahem zinku předčí ostatní zeleniny, dále fluor, kobalt, lithium, vanad a další. Ty ve svém komplexu podporují tvorbu inzulinu, zrakovou ostrost, ochranu před infarktem, tvorbu krve a metabolismus vůbec. Čerstvá šťáva z řepy (l/2 sklenice 3 x za den) se doporučuje při rakovinných onemocněních, chorobách jater, v rekonvalescenci apod.

Při prvních příznacích nachlazení saháme většinou po citrónech a přitom by mnohdy stačilo zaměřit svůj zrak na tuto zeleninu, vhodnou v našich zeměpisných šířkách k posílení celého organizmu.

Barvivo červené řepy rozšiřuje věnčité tepny a zpevňuje stěnu vlásečnic. Z jejích přímo léčivých účinků jmenujme též účinky močopudné, vylučuje sůl z těla, povzbuzuje činnost žaludku a tvorbu žluči, pomáhá po rekonvalescenci při borelioze a klíšťové encefalitidě a má pozitivní vliv na zrak.
Při ateroskleróze se doporučuje léčivá kúra: syrová šťáva z červené řepy v dávce 50-100 ml denně po dobu alespoň deseti dní. Podporuje růst buněk a opravuje jejich jádra. Aktivuje tvorbu červených krvinek, a tím zásobování buněk kyslíkem. Vyvolává optimističtější náladu, zbavuje střeva jedovatých látek a odstraňuje zácpu. Dodává pružnost a lesk pleti, vlasům a nehtům. Neutralizuje a zároveň odstraňuje jedovaté látky, zvláště v mozku.

Je to zelenina velmi hodnotná - ve 100 g bulvy červené řepy je asi 70 mg sodíku, 380 mg draslíku a 20 mg vápníku, dále řepa obsahuje hořčík a z mikroprvků rubidium a caesium. Důležitý je obsah rostlinných barviv, antokyanů, zabraňujících křehkosti cév. Z vitamínů obsahuje vitamín C, vitamíny skupiny B a další.

Díky velkému obsahu křemíku má velký význam při tvorbě vazivových tkání a kostí a pružnosti cévních stěn. Dále regeneruje lidský organismus a zpomaluje stárnutí, pokožka je mladší. Červená řepa má také příznivý vliv na vlasy a nehty.

Červená řepa obsahuje Betacyanin, což je druh pigmentu, jehož barva se pohybuje od tmavě červené až po fialovou. Je ceněn pro své protinádorové a nádory tlumící účinky. Je to také silný antioxidant, který se dobře vstřebává ze střeva. Šťáva z červené řepy je tak skvělým způsobem, jak posílit imunitu. Jako prevence rakoviny by se potom měla červená řepa jíst (nebo šťáva z červené řepy pít) alespoň jednou týdně.

Betain brání rozvoji kornatění tepen a podporuje činnost jater. Má schopnost snižovat hladinu homocysteinu, což je aminokyselina, jejíž zvýšený výskyt v těle je spojován s nemocemi srdce a oběhového systému.

Šťáva z červené řepy obsahuje rozpustnou vlákninu. Ta zpomaluje vyprazdňování žaludku, které napomáhá správnému trávení a tím i zabraňuje přibývání na váze. Rozpustná vláknina také snižuje LDL (špatný) cholesterol a pomáhá upravovat vyměšování (omezuje výskyt průjmů a zácpy).

Řepy jsou plné kyseliny listové (šťáva z jedné řepy obsahuje 34% doporučené denní dávky). Kyselina listová je také důležitá pro těhotné ženy, protože její dostatečné množství v těle pomáhá eliminovat vrozené vady a podporuje správný vývoj mozku ještě nenarozených dětí. Kyselina listová pomáhá rovněž předcházet onemocněním srdce.

Díky obsahu železa a kyseliny listové se červená řepa cení i pro její přínos pro tvorbu červených krvinek. Je to také přírodní čistič krve, protože pomáhá vytěsňovat toxické látky z krve (detoxikuje organizmus).
Mnohé klinické studie prokázaly, že již konzumace dvou šálků řepné šťávy denně skutečně snižuje krevní tlak. Kromě snížení krevního tlaku pomáhá šťáva z červené řepy zvýšit sportovní výkon a pomáhá snížit množství kyslíku, které tělo potřebuje během tréninku. Pití dvou šálků řepné šťávy před tréninkem je bezpečnější a zdravější než kofein a jiné doplňky.

Červená řepa působí na naše tělo nejen zevnitř, ale i zvenčí. Je významným prostředkem k udržení zdraví i krásy. Látky obsažné v řepě nám pomohou uchovat si pružnou pleť a mladistvý vzhled naší pokožky. Nehty budou pevné, vlasy lesklé a silné.

Obecně je vidět, že tato zelenina je opravdu velmi užitečná. Jediný, kdo by si při její konzumaci měl dávat pozor, je cukrovkář. Přeci jen obsahuje vyšší množství sacharidů, takže by v jeho jídelníčku měla být zastoupena s rozumem.

Nejlepší účinky na zdraví má samozřejmě syrová, pokud ji tepelně zpracováváme, je lepší ji před vařením neloupat, aby neztrácela zbytečně moc své životodárné šťávy.

V USA je oblíben salát, který se připravuje na Den díkůvzdání: z l/2 kg vařené, tence nakrájené řepy, koleček cibule a pomeranče se zálivkou ze 2 lžic oleje, 2 lžic citrónové šťávy, špetky tymiánu, skořice, pepře a soli.